Matice slezská
„Pečujeme o zachování a rozvoj historických, kulturních, uměleckých a národních tradic Slezska.“
Ustavující Valná hromada Matice opavské, která se uskutečnila dne 12.února 1877, završila úsilí českých vlastenců o ustavení spolku, který by prosazoval oprávněné požadavky české menšiny v opavské části Slezska u německy smýšlející společnosti i u rakouské státní moci. Spolek vznikl i přes negativní postoj zemské vlády v Opavě až po zásahu ministerstva vnitra ve Vídni. Iniciátoři měli před sebou příklad českého národního obrození, které v Čechách proběhlo již o celé půlstoletí dříve, a také předchozí zkušenosti z prvních pokusů o formování národního povědomí slezských Čechů. Skupina intelektuálů, mezi nimiž byli na předních místech V. Prasek, A. Gruda, L. Ochrana, J. F. Lhotský a další, hledali poučení pro formu realizace svého záměru u již existujících spolků Matice české a Matice moravské i u školských matic v dalších místech rakouské monarchie – Českých Budějovicích, Olomouci, Prostějově a jinde – a dospěla k řešení, jež vysoce překračovalo původní smysl těchto organizací všestrannou šíří svého programu, který se pak v dalších letech podařilo vysoce naplnit. I přes počáteční materiální a existenční potíže se výbor Matice opavské energicky upnul na realizaci úkolů, které si ve svém programu předsevzal. Tak se již po třech letech podařilo zajistit nezbytné existenční zázemí zakoupením domu na Rybím trhu v Opavě, později přestavovaném a dále rozšiřovaném, který se jako Matiční dům stal centrem českého společenského, kulturního i hospodářského života v Opavě a dalekém okolí.
Intelektuálním původcem myšlenek, které v první letech Matice opavská realizovala, byl Vincenc Prasek, bezesporu nejvšestrannější slezský vzdělanec poslední čtvrtiny 19. století. Uvědomoval si také význam vědecké práce pro poznání Slezska a jeho české minority, což také založením a redakcí prvního čísla Věstníku Matice opavské již v roce 1878 prokázal. Výbor spolku sice jeho další vydávání z různých důvodů pozastavil, takže další číslo vyšlo až po dlouhé přestávce v roce 1892, ale poté se stal trvalým periodikem, kolem něhož se soustředila české vědecká aktivita věnovaná Slezsku. Časopis, od roku 1936 vycházející jako Slezský sborník, se udržel až do současnosti, i když nyní u jiného vydavatele. K této oblasti náleží také Praskova iniciativa při založení českého Muzea Matice opavské, které po dlouholetém shromažďování historických a dalších materiálů bylo otevřeno pro veřejnost v prvním roce 20. století.
Významnou událostí počátečních let činnosti Matice opavské z pohledu jejího programu bylo otevření prvního českého gymnázia v Opavě a ve Slezsku vůbec v září 1883 s ředitelem V. Praskem. Na ně navazoval současný vznik české školy mateřské a obecné, později i pokračovací školy pro učně. Matice opavská se pak prosazovala v dalších oblastech českého národního života, rozšiřovala svou působnost i do dalších míst v okolí Opavy a je možno říci, že se zcela oprávněně stala představitelkou české menšiny na celém Opavsku.
Přechodný útlum činnosti nastal po vzniku Československa v roce 1918. Nový stát zahrnul do své kompetence řadu oblastí, v nichž se dosud realizovala Matice opavská – školství, knihovnictví, muzejnictví a další. Ale počáteční existenční rozpaky byly brzy překonány a Matice opavská rychle nalezla široké pole působnosti v nových demokratických podmínkách. Způsobila to skutečnost, že národnostní poměry ve Slezsku se ještě více zkomplikovaly, protože do míst dosud zcela německých začalo pronikat do státních i soukromých služeb české obyvatelstvo, jemuž stát nemohl zaručit plné uspokojování jeho potřeb. Matice opavská tedy zapustila kořeny i v místech, kde dosud nebyla potřebná, takže její nové odbory, ale také knihovny a školy vznikaly z její iniciativy a za její spoluúčasti na Hlučínsku či Bílovecku a její činnost se rozprostřela na celé území Slezska od Ostravy až po Bílou Vodu u Javorníka ve Slezsku. V tomto prvorepublikovém období tak dosáhla Matice opavská svého největšího rozkvětu, kdy rozsah činnosti a nebývalý nárůst členstva vyvolal nutnost utvoření nových organizačních mezičlánků, kterými bylo osm okresních sborů. Celkový počet odborů dosáhl impozantního čísla 85 a bylo v nich organizováno sedm a půl tisíce členů. Nadějný rozvoj byl přetržen náhle a tragicky v říjnu 1938. Okupace Sudet a jejich připojení k říši zbavila Matici opavskou všeho majetku a zničila vše, co se dosud podařilo vykonat, a dokonce ohrozila i řadu obětavých činovníků, kteří stěží unikli před útoky zfanatizovaných německých občanů slezských obcí. Matice opavská, formálně přesídlivší do Slezské Ostravy, v protektorátu byla později – podobně jako jiné české spolky – úředně zrušena.
Rok 1945 přinesl nové oživení. Do Opavy se spolu s českými starousedlíky vrátili i dřívější funkcionáři Matice opavské, kteří se s obrovským nadšením pustili nejen do obnovy spolku, ale účinně se zapojili do akcí, které sledovaly obnovu válkou těžce poškozeného Slezska. Výsledky tohoto úsilí byly velmi brzo zřetelné, ale dalšími rozvoji zabránil únor 1948, po němž musela Matice Opavská ukončit svou činnost. Krátké oživení nastalo mezi lety 1968 až 1972. Období Pražského jara využili dosud žijící pamětníci k obnově činnosti, která hned na počátku byla charakterizována spojením Matice opavské a Matice osvěty lidové, která od roku 1898 po opavském příkladu působila na Těšínsku. Pod novým názvem Matice slezská se její ústřední výbor a dvě oblasti – opavská a těšínská – spolu s rychle vznikajícími místními odbory s vervou pustily do práce. Plány Matice slezské byly velmi ambiciózní, a i když za necelé čtyři roky dosáhla pozoruhodných výsledků, přinesl rok 1972 opětovné ukončení činnosti rozhodnutím politických komunistických orgánů.
Teprve zásadní změny po roce 1989 umožnily konečné obnovení života Matice slezské. Z původního majetku byl Matici slezské vrácen opavský Matiční dům, který je dnes centrem její organizační práce. V řadě míst byly obnoveny její odbory, a i když jejich počet zdaleka nedosahuje někdejších čísel, jsou výsledky Matice slezské za posledních více než dvacet let dobré. Představují je desítky vydaných publikací, časopis Vlastivědné listy Slezska a severní Moravy, Slezské dny, celá řada společenských, kulturních a odborných akcí, jež Matice slezská pořádá a které každoročně obohacují život ve Slezsku. Tradice Matice slezské jsou stále živé a její členy a funkcionáře zavazují, aby Matice slezská byla přítomná při mnoha významných příležitostech, jež Slezsku přináší současnost. Doufejme, že tyto tradice nezaniknou ani v budoucnosti a že dnešní vlažná mladá generace se s postupem evropské integrace vrátí blíže k národním hodnotám a tradicím, jejichž základy pokládali za velmi nepříznivých podmínek naši předchůdci.
Matiční dům v Opavě se stal matičním sídlem již v roce 1880.
Matiční dům v historickém centru Opavy je důstojným sídlem Matice slezské i v současné době.